Otevřený dopis Evropskému parlamentu, Radě Evropy, Evropské komisi a národním parlamentům členských zemí EU
Evropská unie a Spojené státy americké aktuálně projednávají Transatlantické partnerství v oblasti obchodu a investic (Transatlantic Trade and Investment Partnership) – dohodu o svobodném obchodě a investicích známou i jako TTIP. Jednání se soustředí zejména na omezení cel a snížení regulačních bariér při vzájemném obchodování. Další oblasti zahrnují mechanismus urovnávání sporů mezi státem a investory (investor-state dispute settlement, ISDS) a dosahování vyšší účasti malých podniků v evropsko-americkém obchodním styku. V EU bude muset být dohoda prezentována v Radě Evropy a v Evropském parlamentu, přičemž se zněním musí souhlasit obě tyto instituce. Následně musí dohodu ratifikovat národní parlamenty všech 28 členských zemí EU.
Více mezinárodního obchodu mezi rozvinutými zeměmi přináší jednoznačná a hmatatelná ekonomická pozitiva pro všechny zúčastněné strany. I když je možné diskutovat o jejich rozměru a rozdělení mezi jednotlivými obchodními partnery, svobodnější obchod jednoznačně přináší více prosperity, nikoliv méně prosperity.
Musíme mít na paměti, že v demokratickém světě vzájemně neobchodují státy nebo vlády. Jsou to lidé – spotřebitelé a firmy – jejichž nápady a produkty překračují národní hranice. Jsou to lidé – spotřebitelé a podnikatelé – kteří jsou hlavními hráči, ale i dobrodinci svobodného obchodu. Úlohou vlád by proto nemělo být omezování lidského jednání, ale jeho podpora. Otázka, kterou by si vlády měly klást, není „Kolik svobodného obchodu bychom měli dovolit?“, ale „Co můžeme udělat pro více svobodného obchodu?“.
TTIP není první příležitost, při které Evropa otevírá své hranice pro obchod a investice. Vytvoření společného trhu přimělo jednotlivé členské státy omezit svou moc využívat prostředky daňových poplatníků na podporu upadajících firem, ale také odstranit nástroje svévolné a nevypočitatelné legislativy – využívané na ochranu domácích odvětví pomocí necelních bariér (např. regulace, technické normy apod.). Odmítnutí této moci a nástrojů však neznamená, že jsme začali žít bez pravidel a nebo ochrany spotřebitele. Vnitřní evropský trh ukazuje, že více obchodu a více prospěchu pro spotřebitele jsou zcela kompatibilní.
Před posledním kolem rozšiřování EU většina předpovídala pokles příjmů a životních standardů, oslabení společenské smlouvy a další nástrahy. K naplnění těchto hrozeb nedošlo. Stejné argumenty se používaly ve Spojených státech amerických při vyjednávání o Severoamerické dohodě o volném obchodu (North American Free Trade Agreement, NAFTA), a i ty se ukázaly stejně nepodstatné.
Jasná pravidla přináší více demokracie, nikoliv méně. TTIP a ISDS neohrožují národní suverenitu a nebo demokratickou správu věcí veřejných. ISDS nijak neovlivní moc suverénních států regulovat vlastní ekonomiku. Současné fungování arbitráží nenasvědčuje o náklonnosti vůči investorům. Výsledky arbitrážních procedur ukazují,
že 50 % ukončených arbitrážních případů proti členským zemím EU nevyhráli investoři, ale státy, a dalších 26 % skončilo dohodou.
Na právo investora hledat nezávislého (nenárodního) arbitra by se mělo nahlížet v pozitivním světle a nemělo by se zapomenout na to, že taková možnost je tu dokonce i bez ISDS. Koneckonců, právo na spravedlivý a nestranný soud je ctí, ke které se demokracie hrdě hlásí. Není vůbec naivní předpokládat, že alespoň v některých případech sporů mezi investorem a vládou národní soudy vydávají zaujaté rozhodnutí, buď kvůli otevřenému a nebo skrytému tlaku ze strany vlády, a nebo dokonce kvůli prostému národnímu sentimentu. Není toto také důvod, proč mezinárodní sportovní utkání rozhodují nestranní rozhodčí?
No a nakonec, nevyhnutelností pro vládu práva jsou jasná a předvídatelná pravidla. Mechanismus ISDS obnažuje možné soudní poplatky arbitráži, které musí státy uhradit, čímž přispívají k důkladnější analýze dopadů vládních regulací. ISDS je také prostředkem ke snižování regulačních nástrah a zvýšení zahraničních investic. V současných podmínkách neustále rostoucí globální konkurence by EU měla využít příležitost zapojit se do bližšího vztahu se zemí, se kterou sdílí společné hodnoty.
TTIP a ISDS s sebou nesou i určité aspekty, o kterých je třeba poctivě diskutovat.
Za prvé, je nanejvýš důležité zabezpečit integritu TTIP a ISDS, což znamená, že žádné politiky a nebo produkty by z něj neměly být vyloučené. I ten nejmenší kompromis může otevřít Pandořinu skříňku výjimek, speciálních privilegií a favorizování, které jsou se svobodným obchodem absolutně nekompatibilní. Výjimky by vedly k lobbingu za další výjimky, a tedy by podkopaly podstatu celé dohody.
Za druhé, je nevyhnutelné předcházet plíživé regulaci. Většina bariér, které se mají odstranit, jsou necelního charakteru, takže se začnou objevovat argumenty o tom, která pravidla adaptovat a do jaké míry. Nesmíme zapomínat, že „harmonizace“ pravidel a regulací nemusí nevyhnutelně vést jen k jednodušším pravidlům, ale i k většímu počtu pravidel. Přidání evropské regulace k americké a naopak může přinést přebujení byrokracie. Dva vedoucí obchodní bloky postupující podle jednoho seznamu pravidel mohou vytvořit jen více pořádku, nikoliv méně.
My, 14 signatářských think tanků a organizací ze 8 členských států EU sdružených v síti 4liberty.eu, apelujeme na Evropskou komisi, Evropský parlament a národní parlamenty, aby se rozhodovaly na základě závěrů poctivého ekonomického výzkumu a aby přijaly TTIP a jeho součásti, včetně ISDS.
Signatáři:
Academy of Liberalism (Estonia)
INESS – Inštitút ekonomických a spoločenských analýz
LFMI – Lithuanian Free Market Institute (Litva)
CETA – Centrum ekonomických a tržních analýz (Česká republika)
Institute for Market Economics (Bulharsko)
Nadácia F. A. Hayeka
FOR – Civil Development Forum (Poľsko)
Svetilnik – Društvo za promocijo svobode (Slovinsko)
Centrum liberálních studií (Česká republika)
Hungarian Free Market Foundation (Maďarsko)
Fundacja Industrial (Liberté!) (Poľsko)
Visio Institute (Slovinsko)
Republikon Institute (Maďarsko)
Projekt Polska Foundation (Poľsko)
